Orgon
			ORGON nebo ETEROID jako prahmota i praenergie Wilhelm Reich Wilhelm Reich se narodil 24. března 1897 v Dobřinici (německy Dobzau) poblíž Lvova (dnes Ukrajina). V roce 1922 získal ve Vídni diplom lékaře a stal se "žákem" Sigmunda Freuda i jeho spolupracovníkem zároveň. Počátkem 30. let dvacátého století W. Reich pracoval na psychiatrické klinice v Berlíně. Zde došel k závěru, že psychoanalýza, jako součást medicíny, by se měla zabývat především sexuálními poruchami, neboť všechny ostatní psychické i fyzické nemoci se projevují v tzv. svalovém pancíři. Zjednodušeně to znamená, že při práci s psychikou dochází i k uvolňováním svalových bloků a následně opět k uvolnění "v hloubi duše" zasutých traumat. V té době Reich začal experimentovat se sexuální energií. Na tělo své a své partnerky připojoval různé citlivé snímače k registraci energie, která prochází lidským tělem během vzrušování a orgasmu. Jakmile se po milování experimentátor vymanil ze zajetí měřících přístrojů, okamžitě se vrhl na sledování získaných dat o množství energie. Zjistil, že mu vycházejí až závratně vysoké hodnoty. Došel tak k závěru, že během sexuálního vzrušení se lidské tělo otevírá příjmu a průtoku jisté neviditelné energie, která je všude kolem nás. Wilhelm Reich v roce 1939 v Oslo oznámil, že objevil energii, prostupující celým vesmírem, která je základní složkou života. Považoval ji za prahmotu, ale též praenergii zároveň a pojmenoval ji ORGON. Bohužel byl okamžitě vědci a psychology napaden a označen za židovského propagátora pornografie, nebo také za sexuálního maniaka. Odsoudila ho i Mezinárodní společnost psychoanalytiků a zcela se distancovala od jeho objevu a názorů. Reich svým výzkumem orgasmu došel k závěru, že ve změněném stavu vědomí jsme nejvíce otevřeni kosmické energii, která nás v podstatě vyživuje - udržuje při životě. Je to univerzální síla, stejně tak jako je energie zvaná prána nebo mana. Reich věřil, že lidé by ji mohli lépe využívat za pomoci dechových cvičení. Tvrdil také, že je schopen tuto sílu uchovat v jím speciálně zhotovených akumulátorech. Wilhelm Reich musel pro svůj židovský původ uprchnout před nacisty do Norska a později do USA. Tam ve svých experimentech s využitím akumulátorů, v souvislostí s objevenou energií - orgonem, pokračoval. Z toho, co se nám dosud z činnosti badatele dochovalo vyplývá, že orgonový akumulátor je kovový válec nebo deska, opatřená na jedné straně izolační vrstvou, dielektrikem, kde druhá vnější elektroda chybí a nahrazuje ji atmosféra, z níž se tento kondenzátor nabíjí. V letech 1947 až 1954 dokonce i americké Ministerstvo výživy a výroby léků provádělo výzkum zařízení W. Reicha, ovšem nakonec byl vydán radikální závěr - zakazuje se šíření orgonálních akumulátorů. Všechna existující zařízení musí být demontována a veškerá projektová dokumentace k nim i s poznámkami zničena. Toto rozhodnutí potvrdil také soud, pravděpodobně po odvolání samotného Reicha. V odůvodnění se uvádělo, že energie, o kterou šlo, vůbec neexistuje! Reich se už dále nebránil, zřejmě pochopil, že už nemá žádnou možnost k obhajobě svého objevu. V květnu 1956 byl uvězněn, protože byl přistižen při dalším výzkumu s pomocí svého zařízení. Byl odsouzen na dva roky vězení, ale už v srpnu téhož roku byly všechny jeho poznámky a knížky spáleny. Také smrt Wilhelma Reicha ve vězení v roce 1957 je doposud obestřena záhadou. Existuje vážné podezření, že k infarktu, který byl oficiálně uveden jako příčina smrti, nedošlo přirozeným způsobem. Je jisté, že ty kruhy, pro které byl tento badatel nepohodlným, byly s jeho konečným odchodem ze života velice spokojeny. Je známo, že v roce 1950 Reich od Komise pro atomovou energii získal radioaktivní materiál. Ten po umístění v orgonálním akumulátoru drasticky vzrostl a záření se rozšířilo i do okolí budovy, kde se výzkum prováděl. Několik spolupracovníků bylo ozářených vyšší dávkou a z výzkumu museli rezignovat. Později však všichni pociťovali více energie i psychické rozhodnosti. Už to, že Komise poskytla Reichovi radioaktivní materiál svědčí o tom, že mu plně důvěřovali a rozhodně ho nemohli považovat za osobu psychicky nestabilní či narušenou. Je jisté, že Wilhelm Reich pracoval pro jisté tajné agentury, o nichž veřejnost nic nevěděla. A proto je také možné, že badatel, který neustále zveřejňoval nové a nové objevy, se stal pro tyto tajné služby nepohodlným a musel být zlikvidován. Jedním z Reichových vynálezů byl přístroj na ovládání počasí, v překladu bychom ho mohli nazvat "ovládačem mraků". V září roku 1950 New Yorku hrozil uragán Edna, který se řítil přímo na Manhattan. Reich tehdy použil svůj přístroj na počasí a žádná katastrofa se nekonala. Záchrana New Yorku byla všeobecně považována za zázrak, protože jen málokdo věděl a byl ochoten uvěřit, že tvůrcem "zázraku" byl Wilhelm Reich, nikoliv Bůh. REICH MNOHOKRÁT ZDŮRAZNIL, ŽE ORGON JE VĚDOMÝ A ŽE DISPONUJE INTELIGENCÍ. METAFYZICKÁ INTUICE MÁ FYZICKÝ ZÁKLAD. BŮH A KOSMICKÁ ENERGIE JSOU JEDNO A TOTÉŽ. NENÍ ROZDÍLU MEZI VĚDOU A NÁBOŽENSTVÍM, VĚDOU A UMĚNÍM, FYZIKOU A PSYCHOLOGIÍ." František Rychnovský Wilhelm Reich ve svém objevu nebyl první, kdo se zabýval existencí a možností využití vesmírné životodárné energie. Ve skutečnosti byl pokračovatelem inženýra Františka Rychnovského. František Dionýz Rychnovský se narodil 3. října 1850 na Velehradě jako potomek starého šlechtického rodu z Polska. Jeho studia začínala u mnichů piaristického řádu v Lipníku a ukončil je jako inženýr ve Vídni. Zabýval se především elektřinou, ale jeho vynálezem byl například - na svoji dobu velice moderní - systém ústředního topení. Od roku 1875 Rychnovský působil ve Lvovu (tehdy polském). Na jeho kontě bylo mnoho technických vynálezů. V roce 1899 dokončil práce nad nejdůležitějším zařízením, produkujícím energii, původně označenou pojmem elektroid, později ETEROID. Rychnovský tuto novou energii nazýval někdy jako praenergii, jindy zase jako pramaterii. Eteroid - podle Rychnovského - je vyzařován sluncem, vchází do vrstev zemské atmosféry a naše smysly ho registrují jako světlo, teplo, gravitaci i jako elektřinu. Eteroid se měl stát - podle názorů tehdejších reportérů - základem veškeré vědy dvacátého století. Měl vyvolat doslova revoluci ve vědě i průmyslu. Celé zařízení, které Rychnovský zhotovil, bylo ukryto v kovové schráně a z trubice (kaučukové) vycházelo záhadné záření. Zkapalněný kosmický éter - zeleně zářící kuličky - se uchovával v baňce ze silného skla. Paprsky eteroidu vyvolávaly neobvyklé jevy, jako například při dopadu na kovovou desku indukovaly v ní elektrický náboj nebo konzervovaly mléko či vajíčka apod. Zařízení, které léčilo Jednou se stalo, že Rychnovského navštívil jeho přítel, který si velice stěžoval na revmatické bolesti. Inženýr vynálezce mu nabídl působení paprsků ze svého přístroje, "vyrábějícího" eteroid. Už po několika minutách této neobvyklé léčby nemocný pocítil výraznou úlevu. Tak začaly další medicínské experimenty, kdy Rychnovský svým zařízením dokázal uzdravit mnoho nemocných, například i pacienty s tuberkulózou. Ve skutečnosti touto terapií bylo možné odstranit všechny tehdy známé nemoci: syfilis, nádory, chronické záněty, neplodnost ad. Vynálezce získal dokonce i koncesi na léčení nemocných a bylo období, kdy přijímal denně až 64 pacientů. Inženýr Rychnovský zemřel v roce 1929 a tajemství svého přístroje si vzal do hrobu. Ještě předtím založil společnost na využívání tohoto přístroje, ovšem později došlo mezi společníky a Rychnovským ke sporu, který Rychnovský nakonec prohrál. Poslední přístroj, který vynálezce ještě před svojí smrtí ukryl, nakonec nefungoval. Také v patentové dokumentaci jsou určité, velmi závažné nejasnosti, kdy výkresy přístroje nesouhlasí s jeho popisem. Vypadá to, že kvůli sporu a nedorozuměním se schopný inženýr vynálezce rozhodl vše, co předtím lidstvu přinesl, zprovodit ze světa. Ze zahraničních materiálů a podkladů J. Markiewicze připravil A.Fischer Wilhelm Reich a energie orgon